Nacházíte se na stránce: Autoři / Ondřej Linhart

Ondřej Linhart

(*1975) Performer a průvodce pořadů Poezie Mezi Řádky a Poezie na Petříně. Pod režijní taktovkou Michala Stehlíka v letech 2007-2009 uváděl básnické osobnosti v pořadu V rámci bez obrazu v divadle Viola. 

https://soundcloud.com/ondrus-double

Lítost

Proč světla zapadají
v usychavém tónu,
ty ztrácíš se mi za úsvitu.

Proč vločky ptají se na sníh?
Petřín jež miluje myšky
snílky a chvilky oddechu,
když už jsou v pelechu
své prvotní vášně.

Chtěl bych Ti hladit kolena
a líbat ústa zraněná.
Jsem beran a z pozdní dáli
sleduji tvé ucho..................................ty mrcho.

Zrcadlo

Zrcadlová mládež,
děti kolemjdoucí,
jablka v ňadrech
a v očích nejistota.
Pohled do vlastní propasti
nepropásl nikdo z vykoupených.
Pokřtíme bradavky,světlo,lež.....
Zadní vrátka nás bolí
od bohatých teploušů,
co říkají:”Já nekoušu,”.
Letadlo obraznosti vzlétá
a hlad v břiše tě pálí.
Oběšenec na zdi
otevírá cestu pro jiné.

Brnění

Dipól ženy cítím,
když tě vidím.
Ale tak narážím
na dno svých očí..........
...vykřikl bych ? z čeho už chraptím:
nechci tvé maso,
chci tvou krev.
Na tomhle světě,
sami,
ruku v ruce
totiž nikdy nepůjdem,
ale díky bože,
že mám kapsu prázdnou
a mohu tě milovat...
Žádný dary, nákupy a děti.
Když tvoje oči pohlédnou,
stane se ze mě chlap.
Když tvoje oči pohlédnou,
stává se ze mě kajícník.
Když tvoje oči pohlédnou,
qete ve mě růže.
Růže v ohňostroji světla
citlivá na strach.
ach!!

B.B.

B.B.



Polib mi mozek-babičko

-na dobrou noc

-bude ti božsky

-jak bláznivě tančící sýr v bagetě

-a božská blbost

-a bezva blázen

-a bezelstný blázen

-a býk bičovaný svou vlastní

ženou v sobě

-bolesti ze zapomenutých barů

-blyštivé baráky

-Bourbony básníků

-jsou posmrtné křeče

-bohužel to bytostně snáší

-ranní opar na řeku

-a moře i oceán moudrostí

-by byl k nám bezstarostný

-blíživý prales bubnů

-bubnujících aplausy

-Božský král

-hrál na Sitár

-měl totiž dar

-že se jen smál

-blitky znal

-jel však dál

-však rozum vrah

-lásky strach

-stál opodál . .. .... ... . .....

Ilona

\ ILONA \

Ilona sedí v koutě,

víčka má přivřená,

hledí do čokoLádi,

zatímco vedle v pokoji

se stmívá nad létem,

které tak chtěla oplakat

podle těch veršů Baudelaira,

zatímco jiná

choulí se a pláče pod svým Já .

Pod dekou

Pod dekou

v zácpě lásky,

nazí a zkrášlení,

víno utopené,

vlasy rozcuchané,

ruce ulepené

v pavoučí síti.

Kočár rozkoší nás pohupuje

a v očích ubíhá krajina štěstí.

Kola drncají kolem nás dvou,

prach,kamení a cesta

líbají naše nohy,

naše srdce.

NECHCI BÝT KRÁSNÁ JEN Z JEDNÉ STRANY

NECHCI BÝT KRÁSNÁ

JEN Z JEDNÉ STRANY



Pampelišky a hudba splívají,

dokážeš se zkroutit jako paragraf,

když vyjadřuješ

myšlenku

jen pro mě.

Hodíš si kostkou

do polohy mé prdelky,

no ale uznej,nejsem roztomilá !??

Dáváš mi tak málo

a přitom se mi příčí drápky,

když mi říkáš,

že si bereš všechno ,

co ve mě je.

Ležím tu a moc si přeji

abys ještě zůstal.

Vraž mi tam svou horkou ješitnost

můj pane,který nejsi ničí.

QUANTUM

Začíná to někde uvnitř
a končí kdesi v tobě.
Noční sova
na třikrát pálená,
moudře snad tuší,
co to znamená
-bez jména v proměnách.
Do samotného pekla
prázdné hlavy čekání,
do hlavy vyzvání
snad v každém pokání
-líbání , svlíkání ,
postele vrzání.

Lidé žijí v párech,
opuštěnci v barech,
někdy sliní v svárech,
vzkazy vášně na zdech.

NA RYBÁCH

NA RYBÁCH



Rybář stojící před jezerem

svých myšlenek,

očima bloudí po vlnách

mezi létající ryby.

Svítání na hladině pohlcuje hvězdy,

svítání v očích pohlcuje oči.

Můžeš cítit strach,

mít potřebu chránit ten obraz.

Plameny přestávají plát tajemnem,

čtyři letory v kruhu,

padá hvězda z nebe,

padá listí stromu,

čtyři čápy nad vodou,

čtyři souhvězdí

líně zevlují na březích

v plamenech větru.

(Orlík,5.10.97´)

Deliria blues

Žena, které se nedostává lásky, je pro společnost nebezpečná.

Deliria blues

Jó sluchátka na uších mám, jak każdej svoji pravdu.

Černý odchází s bílím *raz dva tři čtyři * kloboukem!

Každá žena chtěla být vždy Jamesem Bondem svého.......(života).

Miluju Jaro - myšlenky ze zimy.

Život je možná krátký, ale zase dost dlouhý na to ,aby jsi si naň zvykl.

Krásné ženy jsou pro krásné příběhy....s jednou jsem byl kdysi vybírat popelnice.
« Předchozí 1 14 26 31 32 33 34 35 36 37 39 51 Další »