Jaromír Hořec
(*18.12.1921 - †22.11.2009) - původním jménem Halbhuber, byl známý český básník, spisovatel, novinář a publicista. Narodil se 18. 12. 1921 v podkarpatském Chustu. V období 1965-1969 působil na Karlově Univerzitě. Z politických důvodů ji však musel po roce 1968 opustit. V roce 1979 založil samizdatovou edici Česká expedice, dva roky poté skončil na půl roku ve vazbě za podvracení republiky a za šíření ineditní literatury. Příležitostně psal texty k jazzové a taneční hudbě. Málokdo ví, že autor řady básnických sbírek, v roce 1945 jeden ze zakladatelů deníku Mladá fronta, kde působil do roku 1950 jako šéfredaktor a ředitel stejnojmenného nakladatelství, byl také úspěšným textařem písní. K této profesi se dostal, když psal o jazzové a taneční hudbě. Písničky Dva modré balónky, Docela všední obyčejný den, Nedělní vláček či populární Barborka doslova zlidověly. Jejich prvními interprety byli Josef Zíma, Vlasta Průchová a také Waldemar Matuška.
V roce 1954 dokončil Hořec studia češtiny a literární vědy na filozofické fakultě a od roku 1965 byl pedagogem na fakultě sociálních věd a publicistiky a redaktorem edice Magnet v nakladatelství Naše vojsko. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ, zbaven místa na fakultě, postu šéfredaktora časopisu Univerzita Karlova a o rok později odešel do invalidního důchodu. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o dva roky později založil samizdatovou edici Česká expedice, kde vyšlo na 120 svazků. Kvůli jejich šíření a podvracení republiky byl v roce 1981 půl roku ve vazbě. Po listopadové revoluci byl Hořec v roce 1991 jmenován docentem a stal se předsedou Společnosti přátel Podkarpatské Rusi. Byl místopředsedou Masarykova demokratického hnutí, členem Obce spisovatelů a českého centra Mezinárodního PEN klubu. Zemřel 22. 11. 2009. Jeho publicistiku lze nalézt pod pseudonymy: Ignotus, Jan Čech, Jan Svoboda, Jiří Hynek, Severus, Zdeněk Hrubý.