Ondřej Linhart
(*1975) Performer a průvodce pořadů Poezie Mezi Řádky a Poezie na Petříně. Pod režijní taktovkou Michala Stehlíka v letech 2007-2009 uváděl básnické osobnosti v pořadu V rámci bez obrazu v divadle Viola.
Verše publikoval v revue Babylon, v příloze deníku Právo Salon, v internetovém časopisu Divoké víno a Dobrá adresa, v almanachu Slova na půl cesty, ve sborníku Jasná setkání (česko-německá antologie poezie, 2018), s Janem M. Čiverným vydali vlastním nákladem soubor svých básní pod názvem Špetka. V roce 2024 vychází jeho první oficiální sbírka poezie JAK RYCHLE LÉTÁ LABUŤ? (Novela bohemica).
https://soundcloud.com/ondrus-double
MLADÍ LIDÉ CESTUJÍ SAMI V SOBOTU VEČER METREM
Nedočkavá kůže,nedočkaví krok,
na skokanském můstku do neznáma.
Podchody,lavičky,sloupy a parkoviště.
Poslední líčení,
odvolává se do nedělního rána,
kdy se vždycky vzbudíš
možná sám anebo v teple těl,
které jsi hledal
anebo třeba ani nechtěl.
Časem
Jako bych stárnul,
Jako starý mořeplavec.
Jako bych slábl,
Jak utržené ovoce.
Copak už neporostu?!
Čas je dobrý lékař,
Ale špatný přítel......
Strojky
Pohyby předstíráme,
že něco děláme,
pak si to omlouváme ze zvyku,
tak jako na jazyku
to máme.
Boty si sundáme,
Svačinu vyndáme,Dobrotu na jazyku,
Už jen tak z principu žvýkáme.
Jednou se seznámíme,
Pak lásku opustíme,
Po ránu,jen tak v triku,
tak jen tak ze zlozvyku.
Máš v sobě spoustu bolestí,
Štěstí a neštěstí i neřestí.
Chvíle však jenom jedna je,cítíš tu,která roztaje,
Tak mechanicky,abys měl klid,
snažíš se mechanicky žít…. (18.9.00´)
PROCESÍ
Horní ret,
dolní ret,
našpul rty,
zasuň hned.
Protočit,
zapálit.
Vychutnat,
zakuckat
a bez všech obsesí
změníš se v procesí
SAMOTA
Uvařím si kafe
a budu radši sám.
Vím,že není zdravé
snít,vždyť je to klam.
Pak otevřu okno,
pustím dovnitř svět,
vzpomenu na tebe
dřív než budu kmet.
Plamen svíčky zrodí
sirka nezbedná.
Někdy ke mě chodí
samota příjemná....
MILENCI MILENIA I.
GODZILLA útočila,ale protivník měl jenom 5 palců.Proto všichni umřeli smíchy…
ONE TOUCH:Za pár let zešedivim,svalim se na zem a zemřu,do tý doby se s tebou chtěl smát nad “jedním dotykem”..
HAFO - smečka psů
TEPRVE až ráno rozqete pravé tajemství večera..
PLIVÁNÍ je verbálí projev,kterým si dokazujeme,že “jsme opravdu tady”…
MILENCI MILENIA II.
ŠŤASTEN-chodil bezcílně mezi cíli..
Každá HVĚZDA na nebi je osamělá,živa jen našimi užaslými pohledy.
Tak jsem si ZAMEDITOVAL do bezvědomí,záchod jsem obšancoval no a pak kdo ví.
Konec světa?Myslím,že se tu všichni umlátíme smíchy..
Ta největší hloubka a síla lidského poznání se vždy skrývá pod za těmi nejmenšími VRÁSKAMI..
MILENCI MILENIA III.
Až tenhle svět ztratí PŘITAŽLIVOST,tak to bude teprve průšvih..
……jak milenci milenia šplháme dál po rtuti teploměru,tak jako ozvěna k svým zítřkům,které jsme spolu prožili se sluncem,co každý nosíme v tom druhém……..
…….slunci.
Láska
LÁSKA
Tak sakra!
Kde je ta holka,
co na ni pořád čekám?
CO mě má milovat
a co já už dávno miluju.
Musí tu někde bejt
a číst si tuhle básničku.
Celý dny jsem vymejšlel ten název,
aby se chytla
holka milovaná.
Čekám až projeví zájem,
koukne se na mě
svýma zamilovanýma očkama
a bude chtít další básně
a další pohledy
a další srdce.
Tak sakra!
Kde je ta holka?
Co mi bude chtít dát tu svou ....
PŘEKVÁPKO
Není to tak dávno,
co jsem chtěl,
překvapit svou ješitnost.
Nechal jsem noční vzduch proudit
otevřeným oknem do pokoje
a oblékl jsem si dívčí šaty.
Prošel jsem se po městě,
ale bylo takové vedro,
že jsem se svlíkla do plavek.
