Nacházíte se na stránce: Autoři / Igor Malijevský

Autor - Igor Malijevský

http://www.malijevsky.com/

SVATÁ VIOLA OD ROTUNDY

Čí je ta žena? Co čaj zde pije

Bezejmenná

Kdo ji krmí

Kdo s ní žije?

Kdo jí krkem koňak lije

Na koho ječí?

Ta žena Čí je?

Či je jinačí?

Je beznohá je bezruká

A snad i bez ucha

Bezhlavá bezduchá

Je kloudná

Pražádnou vadu nemá

I kloub má

Je slepá, hluchá, němá

Hle když se mne Tak se hne

A hned žhne,

No ne? Zdá se, že jsem nalezl

Co nalezls na těle té víly

Zdá se, že nalezl jsem

Křečkové zlaté žíly

Aha Je bohatá

Zajisté nahá

Pod šaty zcela nahatá

A zde výherní výrobní číslo

Kolik

Patnáct už jí bylo

Je moje

Je moje

Je naše

A jak se tedy volá

Je místní je vinna je vilná

My s ní

Často nedochvilná

Voila, je to Viola!

U Zívalů

U Zívalů
v Kafkově ulici
i noc načatá jak vrchní
pod obraz s mořskou pannou
pod obraz s mořským pánem
sedli si na chvíli
jen co by jeden zívnul
jen co by druhý kývnul na vrchního
večeře pro dva
v Kafkově ulici
pod pražským zámkem
na dva západy
zamčeným
černou nocí
vytéká pot ložnic
z otevřených oken
na ubrus dlažebních kostek
postříbřený světlem luceren
štupovaný kanály
jak jeho poslední čisté sako
a černé kočky usnuly ve dvorech
po celodenní dřině
ubrousek v klíně

Ano sedli si spolu
k ospalému stolu
U Zívalů
v Kafkově ulici
pod obraz s mořskou pěnou
pod obraz s hnědým rámem
tak blízko břehu
tak blízko
co by jeden dokýchnul
co by druhý dodýchnul
lehkou amerikou
ano Amerikou
Dezertéři
s hladovými bříšky dlaní
smsutný pán a smutná paní
budou si rozumět
večeře pro dva
večeře pro dva krát pět
a pár vět

Ztracený proces
U zívalů
v Kafkově ulici
zabloudil už i cestou na záchod
král předem prohraných bitev
pod obrazem příliv odliv
pod rámem konec dobrý všechno dobré
na plesnivé stěně
světák v posledním čistém saku
nejlevnější guláš
s dvojitým knedlíkem
A stejně bude platit ona
Dona Margarita
Madona Desdemona
Světačka s tatarskou omáčkou
čínským zelím
ruskou duší
a maďarskou krví
a on
nemtudom

Odpusť

Hledám tě tak dlouho
že už jsem tě dávno ztratil
Znám tě už tolik let
že už si nevybavím tvoji tvář
Potkávám tě v noci
oblečenou celou do tmy
Když tě potkám ve dne
bolestí mhouřím obě oči

Tak přimhuř alespoň jedno
a naposled mi odpusť
těch zvláštních pětatřicet roků
Tak přimhuř alespoň jedno
a naposled mi odpusť
těch zvláštních pětatřicet let

Volal jsem tě tolikrát
až mi nějak vypadlo tvé jméno
Čekal tě v místech kam by nevlez
ani trojnásobný sebevrah
Psal jsem ti dopisy
beze slov bez adresy
Posílal pohlednice
z krajů ve kterých jsem ještě nikdy nežil

Tak přimhuř jedno oko
a ještě naposled mi odpusť
těch zvláštních pětatřicet roků
Tak přimhuř jedno oko
a naposled mi odpusť
těch zvláštních pětatřicet let

Kolínka

Hledám svou lžíci vášně
v omáčce s kolínkama
Myslím na Vás tak strašně
jak regál s ramínkama
na Váš odvážný kostým
na Vaše letní šaty
tak poraďte mi co s tím
už pátý den jsem sťatý

Snad máte ráda básně
ňákou tu poezii
mě je to asi jasné
jím kolínka a šílím
Snad máte ráda drama
snad když Vás někdo prosí
slečno nebuďte sama
ač se to dneska nosí

Uvařím kousek vášně
kolínko ke kolínku
a až se slunce zhasne
přitisknem k sklínce sklínku
Když pak roztají ledy
když zjistíme že smíme
společně roztočíme
sto lístků na obědy

Inflace

Utrať svou svobodu dokud je ještě čas
Dokud je ještě za co
Hle další procesí přestárlých kojenců
Město brázdí
S očima podlitýma krví
Duhovky vysmátých stařenek
Co nikdy neslezly z kolotoče
Se noří stále hlouběji a níž
a tiše chrastí
Utrať svou svobodu Utrať svou svobodu
Dokud je ještě za co
A dokud ještě smíš

Po nás jde inflace
A po ní už jen bída
Všechny naspořené plány časem napadne
Nějaká osudová chyba
Všechny naspořené milence časem napadne
Nějaký osudový chlad
Přestaň si hrát s kompasem
Nejseš tu na severnim pólu
Utrať svou svobodu Utrať svou svobodu
Dokud je ještě čas
A můžeme být spolu

Záskok

Když už měl dopito
Když už měl na kahánku
Na knotu než poslední dvě čísla pěny
Konec představení
Z balkónu střmhlav padá opona
A ona - Julie v nejlepších letech
A on - záskok za Romea
Happy end po čtyřech stoletích
Potlesk a děkovačka
Půltuctu letmých doteků dlaní
Ani málo Ani mnoho
Jak se to sluší
Jak je to zvykem

Poslední repríza
Poslední představení
Na programu než poslední dvě čísla pěny
Kulisák rozkradl kulisy
Zbývá než opona
A ona - Prodaná nevěsta
A on - záskok za Vaška
Hvězda chřipkového období
S uzlíky na knotu
S pivem na půl žerdi

Osvětlovač zmizel do tmy
Šatnářka usnula v cizím kožichu
Zvukař vycouval do ticha potichu
Kritici čekají na tamvaj
Kývají hlavami
A my
Herci chřipkového období
Záskok za komparz
Zas každý na svou stranu
Kdo kam chce
A kam kdo může

Deštěm

Od kapky k kapce
Pošta tichá
Po dlažbě vlhkou ulicí
Kdo stokrát zmeškal
Nepospíchá
Zmoklý jak zmoklý papír balicí

Co sbalil jsem
Tak to jsem sbalil
Co nesbalil už nesbalím
Déšť nabídl se
Já se nalil
Vzduchem je cítit naftalín