Nacházíte se na stránce: Autoři / Karel Vučenovič

Karel Vučenovič

-

Už nechci žádné trápení ani klamné mámení
trošku lásky
žádné zlato, žádné drahé kamení
a hlásný hlásá na věži jen na vás to záleží až přijde ten den naplnte svůj sen.
Však pravda která stihne tě je jak ostrý nůž v rukou dítěte
bodá..raní má vzácná paní
a ta pravda pravdoucí ta realita živoucí ten nůž..co bodá hloub a hlouběji
mám ještě nějakou naději?
Ne.. ty má lásko vzdálená, všichni kolem jen ne já...

-

Když se otáčím, tma mě dohání
ty však tam vpředu za zatáčkou jsi mé svítání
tak tam běžím a rád bych se stal tvým druhem
není však ta zatáčka kruhem????

-

Jsi mým mostem přes propasti
tou oporou přes všechny strasti
ta stavba ale křehká je
a při každém náporu
kdy já ztrácím oporu
může jenom síla lásky
ten most zpevnit bez přetvářky.....