Nacházíte se na stránce: Autoři / Milan Erben

Autor - Milan Erben

http://www.kapelaslum.cz/

Jako by na mne padla tíha básní

Jako by na mne padla tíha básní.

Procházím mřížovím

po bílých schodech jejich odrazů,

do duší obzorů

a nebem tu, až k choulení se

pod jejich váhou dopadu

k rozbitým pomníkům,

chropotům a šelestům.

Máš-li problémy

Máš-li problémy, kup maznici a mezi spoje vstříkni olej.


Stroj zapni nejprve naprázdno a postupně zvyšuj zátěž.


Až vše praskne a rozletí se, zkus to po opravě znovu.


Pokud opravit nejde, stroj ekologicky vyhoď a tvrď,


že si pořídíš jiný. Když jej dlouho nemáš, zvědavé dotazy


uklidňuj tím, že čekáš na lepší model. Nakonec se zapomene.

Její láska snesla ponížení

Její láska snesla ponížení.

Nemoc a samota ji krušily a přitom nepřestala milovat.

Srdce se jí mohlo rozskočit něžným citem,

který neměla komu z fyzicky přítomných dát.

Byla ošklivá a hrdá, velmi nepříjemná kombinace.

Dívali se na ní se soucitem, ale štítili se jí.

Neměli jí rádi, protože cítili, že je převyšuje

a navíc jim připomínala jejich nedokonalosti.

Když umřela, všichni si oddychli,

i když jim trochu scházelo, že neměli koho zneužívat.

Ale takových je více.

Jednoznačně prokázal, že je nudný patron

Jednoznačně prokázal, že je nudný patron.

Moc chtěl být zábavný,

jenomže sotva něco řekl, tak se ostatní nudili.

Ještě horší to bylo s gesty,

radši se nešklebil a držel nepokojné ruce.

Pořád mu dávali najevo, že čekají výbornou zábavu.

Nejraději by se propadl.

A tak nechal je.

Dokola mluvili o sobě,

o svých milencích, práci, zájmech

a prokládali to žerty,

které nebyly pouze trapné, ale i hnusné.

Nemohl se odtrhnout,

fascinovaně do sebe lil piva

a druhý den měl pachuť v ústech, v hlavě

a po celém těle.

Ocílka hrudí

ocílka hrudí

trochu studí

naproti tobě

ležet v hrobě

hrdě a rovně

Nevěř, že se to lehko spraví

Nevěř, že se to lehko spraví.

Chtějí tě zničit.

Ale nebojuješ proti lidem,

porážka nic neznamená.

Musíš držet zdvižené ruce,

With a little help from our friends.

Umíš pěkné verše

Umíš pěkné verše

s vtipnými zápletkami

a pitvořit se u toho?

Pak jsi náš.

Stáváš se členem party

nějaké skupiny,

například „11,5“

nebo „centrální difúze“.

Možná, že nás poslechl

Možná, že nás poslechl.

Ale dál vytváří své ticho,

které ho předchází mohutným průvodem.

Neskrývá se, pouze odívá nepřítomným pohledem

ryba – vrána, ryba – vrána.

Je to pomocník.

Pomáhá odkrývat bolavá místa

a rozbíjí povrchní představy.

Je jako buddhismus, odkryje, ale nevyléčí.

Chtěl jsem si to s ním rozdat,

ale nemá na rozdání.

Zato mu odvádím daně –

únavu, stáří, ošklivost, nemoci, smutek,

ale nejraději má zoufalství a zmatek.

Tím roste.

Kdy přichází?

To je tak, nechává čekat, přijde neohlášen, nechce odejít,

najednou je pryč, aby vzápětí

ryba – vrána, ryba – vrána

byl zde.

S krásným tělem

S krásným tělem

v lotosové pozici,

čaj nečaj,

korálky keců,

vedro a dusno

nových nápadů,

stejně úchylných,

jako osobní prožívání

nových princezen.



To stokrát raději

anonymitu

tlustých Američanů

fast foodu.

Jednoduchost

Jednoduchost

a pravidelnost

mi dávají

sílu,

nesou mne

od složitostí

a výstřelků

do náruče

hlubin.

Tak

i pohled

tvých očí

má sestro,

tak

i samota

posiluje

společenství.
« Předchozí 1 2 3 Další »