Nacházíte se na stránce: Autoři / Jan Maxmilián Čiverný

Autor - Jan Maxmilián Čiverný

http://www.civerny.cz/

32 zatáček

Malebná krajina zalitá sluncem
raní jinovatka neklouže.
Třicet dva zatáček kolem Karlštejna
jedu cestou z Loděnice.
Kraj vyzívající k harmonické sepjatosti
silnice s přírodou,
navrženou surealistickým archytektem
nového věku.
Závodní dráha kopíruje cestu
a svým profilem svádí k harmonické jízdě
daleko za hranicí slušného chování.
Jsem pohlcen zvukem motoru,
i scenérií odehrávající se před čelním sklem.
Hotová simfonie nesourodách podnětů
tvořící dohromady překrásnou stupnici

Vodní dýmka

Opojná vůně

Z kalichu smrti

Vodouch je nacpaná

Tak se drž.

Před chvílí divnej

Koukáš se dlouze

Možná přeháním

Tak už kuř.

Počal jsi dobře

každej Tě hltá,

Když si v dýmu lahodíš.

Za chvilku dáš si

Dalšího páva

Pouta strachu odhodíš.

Opojná vůně

Z kalichu smrti

Míval jsi z ní kdysi strach,

Začal si hulit – no bože.

Vždyť Ty přeci nejsi vrah.

Hovno na papíře

Parkem loukou přes Cibulky
dva lišáci šlapou sněhem
vrátili se čerstvě z vojny
trávu hulej jedním dechem.
Hlava plná ideálů
sem-tam ucpou nějakou škvírku
dohodli se na Petříně
že vydají první sbírku.
A tak plyne vody proud
každý rok se něco děje
někdy leze po zdi brouk
jindy v lůně dítě zeje.
Co však pořád zůstalo jim
ač je to dnes k nevíře
optimizmu plná náruč
a jedno hovno v papíře.

Hřbitov - zastávka u zvonu

U hřbitova co plot není
na zastávce stojí pes
z křížů dolů se jen smějí
tramvají když jede kněz.
Popínavý břečťan dusí
všechny stromy v okolí
hřbitovem jak průvod husí
postavy se batolí.
V koruně se havran chechtá
den se brzy přehoupne
u plotu si holka nechá
dokud věnec neloupne.
Tramvaj stojí - kněz jde dál
průvod se stáčí ke kapli
tomu se i havran přestal smát
jak ztěžka dveře zaklapli.
U hřbitova co plot není
nestojí už ani pes
sám si vlastní ocas honí
tramvaj zvoní musí ject.

Vítr

Šustěj suchý igelitky

na konečný v tunelu

domů z práce pospíchají

marně lapaj po dechu.

Ohromnou však silou vane

vítr dneska tak ho nech

tak to chodí každý večer

na konečný v Letňanech.

Zase mejdlo

Dá se pít a jedem dál

dnešní noc je pořád mladá.

Ráno brečí kdo se smál

v koupelně je holka nahá.

Tenhle mejdan jak se zdá

nezažila dlouho Praha.

Kdo mi mozek z hlavy vzal

toho dneska bolí hlava.

Petřínská štoudev

Co moudí zrovna schovává.

Recitace střídá hudba

štoudev – vantroky

děda pořád tančí

a chce se taky projevit.

Černý pivo

Černý pivo zdá se chutná
holkám spíše bez prsou,
může za to stará pravda
po černým prej vyrostou.

Mokrá varianta Petřín 2013

Na blátě Petřína stavíme kulisy

prvního je zima Rudo koukej.

Hodí se peřina, samovar jak kdysi

na šňůře obvykle prádlo visí.

Básňový dýchánek za zvuku slejváku

deštníky nad hlavou pole květin.

Koukáme na davy těch zmrzlých chudáků

krčí se pod stromy alespoň zatím.

Po kůži z básniček čůrky tečou

vnímavý se snaží postavit hráz.

Mokrý jak myšičky domů si nesou

že Petřín navštíví příští rok zas.

Sabinka

Po ránu v zrcadle

zahlídl jsem Sabinku

lehce se usmála

na sebe koukla.

Už chodí do školy

schovává si rtěnku

kterou přede mnou

pomalu spolkla.

Jak rychle země

vlastně se točí

nakonec ukáže

bezcenná rtěnka.

Koukám do zrcadla

srdce mi buší

jak rychle vyrostla

moje Sabinka.
« Předchozí 1 2 3 Další »