Nacházíte se na stránce: Autoři / Ota Kars

Autor - Ota Kars

http://www.otakars.cz/

ROZMLÁCENÁ KRAJINA

I.
Rozmlácená krajina
Kralupy, Sudety
z Prahy do Berlína

Vyhnání koncentrák plyn
Odsuny Návraty Kdejaká sviň
Krajino s kym?

Češi a Židi Němci a Cikáni
Nikomu nepatří země ani
Krajina věčnýho kočování
Mezi pahorky a plání
chrapot se prohání
Krajino zhyň.



II.
V tom městě tichých slz
se zastavil čas
Až pozdě trať vlak přivedla sem
Naděje královská Naděje Velika
navždy zemřelas

Velvary náměstí
tržiště minulosti
zející prázdná ústa
Slunce a stíny pusta

Velvary.
Samy
jste zůstaly.

.

Georges Kars
skoro náš Jirka
Kralupy okolí
Praha

čeká na něj Terezín
(Tak ať si zvyká
nebo...)
Uteče darebák!
Paříž
(a
nakonec
Ženeva)
Von je prej malíř!

Uteče před vrahy
Na to má odvahy
i rozumu dost
Ale ne předtím, že jeho rodina
na konci války
už je jen
minulost

Těsně před koncem války
Poslední pozdrav z dálky Dole pod oknem
Barevné spálené malování má Pečeť vyhlazování
Dole pod oknem
„Nebude-li pršet, nezmoknem.“

.

Velvary
samy bez Židů
jste zůstaly.



III.
Velvary
Panely
Od brány města
hospoda zkysla
moč vtáhla se jak bezradnost do světla
blikající herny
Kam jsi mi utekla?
Secesní vilky vybydleno
Moderny
postmoderny
Funkcionalismus
zafungoval
Ze synagogy
mateřská škola
Co asi vevnitř řekl tříletým dětem
Lenin?
A co řekl Hitler
jejímu staviteli?

Náměstí Zející
kostel ticha
Černý kámen Vykotlaný zub
mrtvého panovníka

Trať pozdě Velikost
Daleko zůstala
spolu s nadějí
Nebude jindy.
Terezín ještě blíž.
Vyjdi.



IV.
Akáty záplat
úzkých cest
Písek a štěrk
zašlých asfaltových
gest
Krajina před smrtí
Břitva a v rukou
krutýho lazebníka
Zestárlá znásilněná
co už jí nikdo nemusí svlíkat

Jen kousek slovanská kolébka Čech
Přilbice legend věků
Říp
Tomu se nechce
v krajině Měsíce
uvěřit

Je dáno
mi bloudit
autem
po okrskách
Jak po bombě
v Kralupech na náměstí
jsem rozprask

Demence věčnosti
tu nic nepřekoná
Přežít jen z podstaty
Nemytej onan

:

Na zámku Kačina
správce jsi
co prohrál svůj statek v kartách
Pochop to Štěstí
Za rok ho znárodnil komoušskej hamták

Neratovice, ze kterých těm, co vezou domů
dítě
v pozoru hlásí
menhiry
mezi paneláky
MILUJI TĚ

Letná a písek
Štvanice zrození
už není
Jen další tunel kutáme společně
Společnej tunel vychcanosti politickejch a firemních typů
Finančně betonový pakáže
Každej to ví
Nikdo nedokáže
Písek už dofoukal
U stánku pivo
a kolem piva plast
Když začnu bruslit
Tak to bruslí chlast

:

Po rozích synagogy
se gojové válí
Čistotný odpadky
white trash
Teď ještě vyhnat
zbylý
ze sladkejch českejch vinic
My nic
To udělá za nás dobrovolná pleš

:

Obrazy zakysly
zaprášenýho hnusu
Výpečky z kostí
zapít sklenicí Gambrínusu

Diskonty nabízej
na křídla
slevy

To cos mi nabídla
je jako vředy

Co nedá se
jinak vzít
Projde ti střevy
Netvař se pořád
že o tom nevíš

Tam kde už nevládne
ten starej fízl
Tam je teď
Lídl

Prachy si koupěj
další uhelný jámy
Chrchle a řídký
pole
Strniště pro havrany

„Prej sme to
včera zas vyhráli.“
„Copak si neslyšel táhlý
varovný signály?“

:

Fabrika pekla dští ohně
ďábelské barvy do noci
Krátce
Lovosice
Musí si každej nějak pomoci
v komunální politice

Dálnice už brzy
přeřízne
všechny starý spojení
Po takhle precizním řezu
už nedochází
k žádnýmu hojení

Jsme zapomenutá
Říše středu
„Jedu, nejdu.“

Zmlácená krajina
Pro žíly perník
a k plicím
popelník

Tragický jako život
Georga Karse
co nejdřív se zachránil
a potom vzdal se

Ve špinavým muzeu
nakyslý pot
a ani noha
Ve zbytcích jeho skic
brzo zemřelá touha

„Mozek ten nemám
a druhejm bych ho vykop
(ale nechci zbytečně sedět)
Tak aspoň vymlátim
židovskej hřbitov.“

Tak už ses přidal:
„To nedá moc.“
Nebo z těla vlastní krajiny
když´s střepy sis vyřezal
křišťálovou noc

„Jinak někoho zabít
(ale nechci zbytečně sedět)
to nic neváží.“
Náměstí ticho ospalý
jak na zrušeným nádraží.

.

Velvary.
Samy
jste zůstaly.

CHČIJU NA ULICI

Chčiju na ulici,
není to jako kdysi.
Kde jsou ty časy,
když jsem čůral do tvý krásný pusy.

Koukám se ti na pupík,
ještě jsem se neupích.

Chčiju na ulici,
ale není to chcaní za chůze.
To se mi dneska nechce
nebože
to už se dneska nemůže.

Chčiju na ulici,
není to jako kdysi,
nejsou to ty chutný pissy.

Češi jsou močící psi
a já dneska znova chci
ke chcaní naší celou ulici.

Ulici,
kde před mým chcaním
nemůžeš ani
nikam utéci.

Ulici vlhkou,
plnou chcanek, plnou louží,
v nichž se touží.

Chčiju na ulici
jako kdysi.
Která ty jsi?

Vezmu tě domů,
načůrám do vany.
Bude to náramný.

Jsem žena

Jsem žena z mlhy utkaná,
pro muže nemám žádné obrysy,
jsem žena, která do rána
píše ti tajný dopisy

Jsem žena zcela bláznivá,
chtěla bych všechno, nechtěla nic
a nevím, co bych chtěla.
Jsem jako vánek zpod okenic
na smutná nahá těla

Jsem jako bolest, která nepřebolí,
rozkoš a radost a strázeň,
slza, která jazyk solí,
vlhká, jemná, hebká extáze

Jsem jako droga

Jsem Jsem žena
Žena která
Která

JSEM OSAMĚLEJ VLK

Jsem osamělej vlk
štěkám provokuju
Chci vylákat kořist
a pak se do ní vnořit

Jsem osamělá bestie
co číhá na orgie
jsem starej zmetek
Čekal jsem příliš
dlouho
šedivej písek času
přetek

Není-li Bůh
je aspoň něco božské?
Pud ten jen ryčí:
hlavně se množte

Já pořád na něco
čekám
Tak proč potom tolik chci?
Zadrhlá odpověď
v zadrhlym poklopci

Jaké to naděje
když muž chlapec je
Poprvé to bude z lásky
myslí si panic
Co všechno se ti splnilo
co nestálo za nic

Cos z toho pochopil?
když bral´s drogy
nebo každodenně pil

Teď to neděláš
a chybí ti to k tomu
co už ti předtím chybělo

Jak dítě čerstvě narozený
co z života hned zemřelo

GENDER ROWDIES

Muži a ženy
jsou si rovni.
Jsou tak
podobní.

klitoris
je vlastně penis
klitoris
je vlastně penis

Muži a ženy
jsou jedni.
Muži a ženy
stejní.

klitoris
je vlastně penis

Kdo ho viděl
ten dosvědčí:
klitoris
je vlastně penis,

jenom větší.
Větší!
Větší!!!