Ondřej Linhart
(*1975) Performer a průvodce pořadů Poezie Mezi Řádky a Poezie na Petříně. Pod režijní taktovkou Michala Stehlíka v letech 2007-2009 uváděl básnické osobnosti v pořadu V rámci bez obrazu v divadle Viola.
Nacházíte se na stránce: Autoři /
Ondřej Linhart
Bakterie
Stojíme s otcemnad žumpou hoven
a posadit se nedáme,
o bakteriích přemítáme.
Vedle postává chata v lese,
jsme uprostřed
na cvičišti cvrčků.
Koukáme občas na sebe,
na zrcatlící hladině
a občas kolem žumpy okem mrknem
a je to cvrkot.
Pak baterkou do žumpy (hovna, moč, tlející papír),
stojíme s otcem nad žumpou hoven,
už setmělo se.
Jak dvě velké bakterie
nad hladinou čumíme,
pokuřujem
a je nám v podstatě do zpěvu.
Čerpadlo přede ještě hodinu.
Kabát
Znuděnej chlap,co na to pět let nešáhl.
Smrt to je prd
a život věšák,
visíš na něm,
jak poslední v šatně.
SloŽena
Mezi zeleninou,složité stroje na složitější motor,
složení lidé
a židle složené.
Složitost sněžná,
jak soustředění při tenise,
složenky, smaženky,
složité vrásčenky,
čelenky z vrásek,
složité domněnky.
S lodí se vlny ženou,
složité žít se ženou.
Výložky - vložky vlažné,
na trampolíně - líně
skákají složky v spisech,
skleničky na ubrusech
jsou zpola vypité,
složený sáček té,
službu svou vodě dává
- vzdáleným krajům - hrnku.
Vzdát se všech vzdáleností,
uškrtnout poslední sirku.
Vytáhnout telefon a zavolat,
složit jí poklonu
a složit se jak papírový drak.
Podzim
Podzim obnažený ? deštěm obložený,pak přemožený ? jejich obležením,
skoro se žením, když přichází
polo-obnažená ? žlutou vyzdobená,
jak rajče paprikou,
ta ? žena,
svítí semafor.
Mlčím, jak pěna,
když listí padá ze stromů,
korunou z hlavy zaplatím,
hlavu tu vítr vyvětrá.
Ohm
zadal jsem do Googlu nekonečný odpora zjistil, že každý z nich je marný,
kdo marný?,
Co marný?
Nekonečný odpor je totální odloučení,
samota bez příchutě
a zvláštní poblouznění
při polibcích rtutě.
Odpor je dokonalý,
zkrátka když odděluje.
A marnost odporem, který se přibližuje.
Moje dcera kašle
Moje dcera kašle,kašle na malé kousky ananasu,zbytky Pompejí, co nejí,
kašle na vzduchoprázdno, které ještě nezná,
kašle na lásku,na nepřítele v papírové krabici, na cvičenou opici, na věci z Tesca, na pistoli babičinna přítele, na 2 a 3 , na 7 velkých nesmylů, na průjem a příušnice na roboty ve vesmíru, divadlo v televizi, na všechno kolem sebe!!! MOje dcera kašle:!!!!!
Dokonce mně na šle!!!!!!!
Z úkolů z mobilu
Na světě je několik typů žen,početně asi tolik,
co na nebi hvězd.
Nespočítám je, nepoznám je.
Nikdy, všechny a jako jeden z mnoha
typů mužů zvládnu jen jeden život, jednu ženu a jeden úkol,
pokud jsem 100 to činit pořádně.
Stojím v Tescu a čumim na Heru
a zvolna sahám na tu nádheru
a zvolna sahám mezi regály
pro ztvrdlý chléb.
Jsem muž ve stínu tvých ztvrdlých bradavek,
jsem ve stínu, měsíc v zatmění.
Eminence stínu tvého světla.
Myšlenka s vlastní řečí
nikdy něčí a nepochopená,
jinak by byla něčí – uchopená.
po zemi chodím, jako po měsíci
a chci-li na tebe si posvítiti
není potřeba žádnou svíci.
Když smrt, tak ve vlaku-cestou od tebe,
nebo na nástupišti- po tvém odjezdu.
Jsou byty, z nichž nikdo nevychází
má ústa: patoky vět s loděmi frází.
PRACOVNÍ NÁZEV DOSPÍVÁNÍ (povídka)
Seděli na poli plného žlutých květin a doposud neznámého nevyklíčeného semene.Přála si to odjakživa a její sen se stával skutečností.Seděli v čerstvě vytapetované kuchyni plné žlutých květů a doposud neznámého nevyklíčeného semene a dívali se na sebe.Ptákům probouzejících se ve větvích stromů se zdálo ,že snídají ,ale oni opět společně po dlouhé době večeřeli.Ona zády k oknu ,se k němu otočila a začala jej otvírat. Mezitím on vyměnil cédečko – Naked Shoes (album:Motorová pila)-poslouchal cokoliv ,nebránil se ničemu ,tím vnímal myšlenky druhých. Opět usedli a z reproduktorů se ozvala poněkud industriální hudba. Dlouze se na něj zadívala, polkla a řekla jistým hlasem :Víš, chtěla bych tě požádat o semeno ,myslím ,že by to byla skvělá kombinace – my dva. S pochopením kluka od semene se na ni pousmál „..víš dřív, než se odstěhuju“ , „Hmm“ – další svobodná matka. Byla ráda, že to hned pochopil. Ještě pár esemesek ,trocha slz a počítání budoucnosti ,co běhá po světě aniž by znala svého skutečného otce.Seděl na poli plného žlutých květin a doposud neznámého nevyklíčeného semene. Típl oharek cigarety a se vzpomínkou na svou první lásku usínal přikryt dekou plnou žlutých květin. Ona již kojila.
ZNÁSILNĚNI ČÍSLY (povídka)
Dnes ráno někdo znásilnil jeho malou sestru.V 6:15 zazvonil budík , v 6:17 ho poplácal po zádech ,koukal chvíli po stropě a pak si změřil teplotu – 35,6.Asi si všiml,že je to bezbranné dítě. 3x zazvonil telefon.Asi si nevšiml,že je tak maličká.Vypil jednu sklenici vody.Asi si netroufl na skutečnou ženu.Nasedl do auta a rozjel se na dvojku.Jediná sestřička!Zařadil trojku.Mohla mít krásnou budoucnost a 3 děti před sebou.Musíme dávat větší pozor na malá děvčátka.Jel už 130-kou. Pak se to s nimi potáhne celý život.Venku bylo 9 a půl stupně nad nulou.Budou se celý život bránit tichem a snažit se to nazývat srandou.3 bloky – ulice 5.května.Za všechno budou vinit muže,všechny,jež je znásilnili třeba i pohledem.Našel číslo 57.Bože,co je to za zkurvysyna!!!!!Rozrazil dveře a uběhl 123 schodů.A pak se divíme jejím vyčítáním.Uběhlo 33 minut.Není člověk a není nic,kdo znásilní dítě!!!Zbědovaná a polomrtvá seděla v mezipatře a útrpně vzlykala strachem.Bála se všeho i jeho,než ho poznala.Těch 12 minut v jejích 9-ti letech jí postavilo nevyčíslitelné hradby na celý život…“Kdybych tu svini potkal..“ říkal si „….dostal bych asi 8 let. Bylo 12:36,když poručík dopsal protokol s číslem jednacím ORI-3268-1/M03-PR-2005.Do školy
Musíme cítit odpovědnosti přesto,že hledáme pravdu.
Probouzet se každou noc
nedostatkem snů.
Křičet ze spaní,
po čem srdce prahne
a nenabízet kompromisy.
Odpouštět a nelitovat.
Shořet lze velice rychle.
Zahořet - to je nadlouho.
Máš prachy tak je ztrácej.
Nemáš je, tak si užívej víc.
Rozsvěcuj a oživuj skryté uličky
a nikdy nezapomeň,
že život nemá jen jednu polohu,
nebo se nedočkáš zmoudřelého rána.