Ondřej Linhart
(*1975) Performer a průvodce pořadů Poezie Mezi Řádky a Poezie na Petříně. Pod režijní taktovkou Michala Stehlíka v letech 2007-2009 uváděl básnické osobnosti v pořadu V rámci bez obrazu v divadle Viola.
Nacházíte se na stránce: Autoři /
Ondřej Linhart
Oklamané dvojice
Oklamané dvojicedveře do ložnice,
pootevřené jak dětská ústa.
Pojď do mě pěkně zhusta!
Ať naše země není pustá.
Vstup do mě a zavři…
a zavři noc na petlice..
JSEM HOMOSEXUÁL
Miluji svou zemi,kde jsem se narodil.
Miluji stáda krav ,
když mohu je pást.
Miluji ve stromech úly
a všechen včelí plást.
Miluji ,tak jak si to přál bůh,
který přec nikdy neztrácí
svůj sluch.
Miluji tátu ,mámu,bratra,
miluji na vše zhlížet z patra.
Miluji otevřenost
a né slova,
kterými ublížit se dá,
z rodiny zbude vdova…
..skříňka tajemná.
Miluji!
Tak kašlete mi na teplotu!
Tak jako oči na povrchu,
nikdy neuzří žádnou notu.
PERON
V přítmí čekárnyNe nikoli
Stočené balíky
Slámy na poli
A v potoce cosi
Podobné třpytu
Hlad v hlavě
Nejspolehlivější žár
V zácpě záchodků
Ne nikoli
V úpatí stromů,stébel
Višňoví a padlé rosy,
Břízy ,jilmu,trsy prsů
Uvěřím vždycky světu,
Když lze se ho dotýkat
V zastávce,blízko cesty
Okus dál peronu stanice,
Tam,kam přijíždíš i odjíždíš...
N.I.T.
Oceán času,poloha ženy,
svírá mě k ránu,
stejně jak včera
otevřu oči,
uvidím tebe,
vymeju hlavu,
umytou skvěle
Projdu se nocí,
poblouzním starce,stanu se prstem,
který chce zvracet,
pyšná jak ňadra,
koukneš se na mě,
každej jsme jinde,
tak proč chceš mimo...
Roztroušen v tobě,
v poloze ženy,
na pár let jistě
ztratil jsem hlavu,
Ty jsi ji našla,
zamknula v sejfu,
nech si ji prosím
na věky věků.
Pomalá
Lásku už nehledám,ty hvězdy na nebi
přestal jsem dávno počítat.
Ruce na hlavu tvou pomalu dám,
proč někdy zlobíme,
jen chuť se pozeptat.
Nechci znát odpověď,
čas poučí nás sám,
jsou slova nazpaměť
v souhvězdích, nespěchám.
Papírky po kapsách,
doteky bez konce,
ty hvězdy na nebi
tepají tichounce.
Pulsary člověk řekl,
jak sám on pulsuje,
ze středu letící
krvácí - miluje.
Před spaním
Vyhlásil jsem v kuchynisoutěž o nejlepší hořčici.
To zas vyhraje ta Francouzka!?
Kremžská s plnotučnou
remcaj v lednici.
Francouzská to nevyhrála,
pikantně moc v rohu stála.
Vídeňská se k párku hodí,
všeho mnoho ale škodí,
ochutnám teď mexickou,
nebo ostrou klasickou?
Sotva na ně myslím jen,
začne se mi tu plést křen.
Kečup na mě mrká oči,
zrudnul zlostí,že jen smočím
párku malou nožičku,
přidám chilli na lžičku.
Už mě ale pusa pálí,
zase holky nevyhrály.
Nevadí,vždyť dávno spím.
Nevráceny do lednice,
snad nemají žádný splín.
Možná v noci,
ne v lednici
bez svých chladných postýlek,
dělají si vedle dřezu
svůj pikantní večírek.
ONA PRÝ ZASPÁVÁ LÁSKU
Ona prý „- zatracené vodítko,obzor přes vlasy.
Podvodníci s citama
dál plahočí se světem
a ona zaspává ztracenou lásku.
Proč leží sama,
proč ležím sám
a ruka trčí ve vzduchu,
jak rotující mince
– orel nebo pana?
Na prázdno hrábnu,
místo abych tě pohladil
a ty prý zaspáváš lásku.
Opsaná
Jsem tělo z vašich těl, jsem mrákota,jak po dně kotva vláčená,
zní olympijsky zvučně prázdnota,
jsem ruka v nádobí, ta máčená.
Miluji život, ze smrti mám strach.
Kluzký jak úhoř, oko rybářovo,
jen pohleď, jak se tluču ve vlnách,
když sebou sám jsem převtělován v slovo.
PENÍZE
Potřebuji peníze,abych mohl spát v oblacích
a na tvých bocích rozjařených
mohl se kolébat.
Peníze k nezaplacení.
Peníze zkažené nákazou lidskosti
a šustící ve větru halasů
i cinkající po dlažbách
jak slepci s bílou nadějí.
Peníze jež svou bídou
připomenou lásku všem,
kdo zasažen – jimi neskažen.
PRODAVAČKA
Jsem zamilován až po ušido plastikové lahve
s chladnoucí Coca-Colou.
Stojí totiž v regále
hned u tvých nohou.
Zlíbal bych tajemství pod silonem
a bílým pláštěm
ze svatebních šatů.
Díváš se na mě,
v ruce se mi roztéká polárka,
mléko v krabici se počalo vařit,
chléb se mi drolí mezi prsty.
V očích se ti lesknou drobné
co máš v dlani.
Křičím do sáčku brambor:
Miluji tě !!!!
A nakonec tvé jahodové rty
se našpulí jak kuře v mrazícím boxu:
Ještě nějaké přání ?