Jan Maxmilián Čiverný
(*1974) Člen spolku neformálních umělců Camelquerque. Grafik, fotograf i básník. S "Čívou" pořádáme každoročně 1.května na Petříne Májové čtení....
Nacházíte se na stránce: Autoři /
Jan Maxmilián Čiverný
32 zatáček
Malebná krajina zalitá sluncemraní jinovatka neklouže.
Třicet dva zatáček kolem Karlštejna
jedu cestou z Loděnice.
Kraj vyzívající k harmonické sepjatosti
silnice s přírodou,
navrženou surrealistickým architektem
nového věku.
Závodní dráha kopíruje cestu
a svým profilem svádí k harmonické jízdě
daleko za hranicí slušného chování.
Jsem pohlcen zvukem motoru,
i scenérií odehrávající se před čelním sklem.
Hotová symfonie nesourodých podnětů
tvořící dohromady překrásnou stupnici.
Vodní dýmka
Opojná vůněZ kalichu smrti
Vodouch je nacpaná
Tak se drž.
Před chvílí divnej
Koukáš se dlouze
Možná přeháním
Tak už kuř.
Počal jsi dobře
každej Tě hltá,
Když si v dýmu lahodíš.
Za chvilku dáš si
Dalšího páva
Pouta strachu odhodíš.
Opojná vůně
Z kalichu smrti
Míval jsi z ní kdysi strach,
Začal si hulit – no bože.
Vždyť Ty přeci nejsi vrah.
Hovno na papíře
Parkem loukou přes Cibulkydva lišáci šlapou sněhem
vrátili se čerstvě z vojny
trávu hulej jedním dechem.
Hlava plná ideálů
sem-tam ucpou nějakou škvírku
dohodli se na Petříně
že vydají první sbírku.
A tak plyne vody proud
každý rok se něco děje
někdy leze po zdi brouk
jindy v lůně dítě zeje.
Co však pořád zůstalo jim
ač je to dnes k nevíře
optimizmu plná náruč
a jedno hovno v papíře.
Hřbitov - zastávka u zvonu
U hřbitova co plot nenína zastávce stojí pes
z křížů dolů se jen smějí
tramvají když jede kněz.
Popínavý břečťan dusí
všechny stromy v okolí
hřbitovem jak průvod husí
postavy se batolí.
V koruně se havran chechtá
den se brzy přehoupne
u plotu si holka nechá
dokud věnec neloupne.
Tramvaj stojí - kněz jde dál
průvod se stáčí ke kapli
tomu se i havran přestal smát
jak ztěžka dveře zaklapli.
U hřbitova co plot není
nestojí už ani pes
sám si vlastní ocas honí
tramvaj zvoní musí ject.
Vítr
Šustěj suchý igelitkyna konečný v tunelu
domů z práce pospíchají
marně lapaj po dechu.
Ohromnou však silou vane
vítr dneska tak ho nech
tak to chodí každý večer
na konečný v Letňanech.
Zase mejdlo
Dá se pít a jedem dáldnešní noc je pořád mladá.
Ráno brečí kdo se smál
v koupelně je holka nahá.
Tenhle mejdan jak se zdá
nezažila dlouho Praha.
Kdo mi mozek z hlavy vzal
toho dneska bolí hlava.
Petřínská štoudev
Co moudí zrovna schovává.Recitace střídá hudba
štoudev - vantroky
děda pořád tančí
a chce se taky projevit.
Černý pivo
Černý pivo zdá se chutnáholkám spíše bez prsou,
může za to stará pravda
po černým prej vyrostou.
Mokrá varianta Petřín 2013
Na blátě Petřína stavíme kulisyprvního je zima Rudo koukej.
Hodí se peřina, samovar jak kdysi
na šňůře obvykle prádlo visí.
Básňový dýchánek za zvuku slejváku
deštníky nad hlavou pole květin.
Koukáme na davy těch zmrzlých chudáků
krčí se pod stromy alespoň zatím.
Po kůži z básniček čůrky tečou
vnímavý se snaží postavit hráz.
Mokrý jak myšičky domů si nesou
že Petřín navštíví příští rok zas.
Sabinka
Po ránu v zrcadlezahlídl jsem Sabinku
lehce se usmála
na sebe koukla.
Už chodí do školy
schovává si rtěnku
kterou přede mnou
pomalu spolkla.
Jak rychle země
vlastně se točí
nakonec ukáže
bezcenná rtěnka.
Koukám do zrcadla
srdce mi buší
jak rychle vyrostla
moje Sabinka.