Petr Suchan
(*1975) Narozen ve Slaném, za tuhé Normalizace, květnové dítě, Blíženec. K poezii ho to táhlo už na základní škole, kde recitoval na různých soutěžích (vč.Puškinova památníku, který s Puškinem neměl absolutně nic společného:-) ) Po vyučení a prvních pracovních pokusech zakládá beatovou kapelu Applause, se kterou sporadicky vystupuje dodnes, hlavně ve Slaném a okolí. Přes svého, bohužel již nežijícího dědečka se dostal ke sbírkám kroměřížské básnířky a nevlastní babičky Svatky Mášové. Učarovaly mu a některé z nich zhudebnil a začal hrát sám, nebo v duetu s houslistou Michalem Skalickým na různých literárních večerech. Těch pomalu přibývalo a tak začal zkoušet psát básně vlastní. Toto snažení vyvrcholilo sbírkami: Diagnóza: Blíženec (2014, samizdat), X - tý křížek (2015,samizdat), Paradoxy vraha motýlů /Zloděj miniatur (2018, Česká moře) a nyní pracuje na další s názvem Žiju...
A Ty tam někde (Slunci)
Tam někde zítra vyjdeš
mi naproti
do chrámu nic nedělání
a všeobjímající lásky
ginu s tonicem
(to nic, to bude dobrý)
Tam někde teď místo spánku
bušíš do spánků jiným
Tam někde jsi
obrácené a zvrácené
do výbušnin a erupcí
Nebojuješ s korupcí
Se všední hloupostí
Však pronikáš až do kostí
a koho si
kolem prstu omotáš
toho máš
Obrovský emotikon
na displeji tabletu nebe a světa
Zhasneš...a veta!
Jsi tam a já Tě čekám
Chci s Tebou žít a dožít
Toť Tobě má poslední věta...
Pavučiny na nebesích
Nedá se zastavit
Vybagrovat koryto,
než všechno strhne
Sítě už rozhozené
Problémy stávající
Nevyřešené
Prostředníček,
nejdůležitější na ruce
Desatero od krve
Sedm statečných mizí v prachu
A Bůh vymetá
pavučiny na nebesích...
Vesmírem
Jsem moc rád
že jsem Tě potkal
Tady,
na třetí planetě
Možná víme pramálo
o světě,
ale o sobě čím dál víc
Co zkusit třeba
výlet na Měsíc?
Krátery a gravitace malá
Levitace duší z mála
Pád... Beztížný stav
Telegraf k Tobě:
Moje milá,
nashle v jiný době...
Žiju
Žiju svůj život
bez pouček a rad
Žiju ho, jak nejlíp umím
Žiju
a mám ho rád...
Homo Mobilis
Život pod věštbou
elektronické sudičky
Život zazděný,
pln hluchých signálů
Život schovaný
do malé krabičky
Život oděný
do tekutých krystalů...
Začni žít (cesta do práce)
Když se veškerý kouř
vyvalí z ventilace tvého vědomí
Když těžký úsvit
nad probouzejícím se městem
na chvíli potemní
Zastav ciferníku kmit
Začni žít!
Když dunění kolejnic
přerušovaně odbíjí zážeh
Když v ranních mrazech
zčervená povrch jinak mazlivý
Zastav ciferníku kmit
Začni žít!
Pak průvan mysli
prožene se prachem v dláždění
A dráždí k posedlosti
Líbivé tóny v plechové krabici
Ranní opilci padají k zemi
Začíná se žít...
...
Tisíce odkazů
zákazů, příkazů
přírodních úkazů
Kdo zastaví nákazu?
Životem po srázu
Kondolence
posílejte do vzkazů...
Kotelna
Chodím se ohřát
do kotelny
Uklidňuje mě velmi
Modrý plamínek
Serenádu plynu a vody
Zahrají trubky na uvítanou
A horkovzdušné víly vzplanou
Odhalí krásu ramínek
Přimhouřené oči
A hlava, plná vzpomínek...
