Nacházíte se na stránce: Autoři / Nanao Sakaki

Nanao Sakaki

(*1.1.1923- 22.12.2008) Japonský básník a poutník, ekologický aktivista i souputník amerických beatniků. V roce 1963 za ním přijeli do Japonska Allen Ginsberg a Gary Snyder, později přijel on za nimi do USA, se Snyderem podnikl přednáškové turné po Austrálii, s Ginsbergem se v roce 1990 společně procházeli květnovou Prahou. Na univerzitě v Olomouci předsedal Nanao ekologickému shromáždění. Překladatel Jiří Wein se s Nanaem seznámil v Novém Mexiku v roce 1980, spřátelili se a jeho prostřednictvím přijel Nanao i do Československa. Ve Weinových překladech vyšly v roce 1990 Nanaovy básně v útlém svazku v nakladatelství Pražská imaginace. V roce 2002 připravilo nakladatelství Jitro nový výbor. Po dvaceti letech se v Čechách snad dočkáme nové knihy.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nanao_Sakaki

Sbohem Allene Ginsbergu

Nejdřív se pokus o to, co zvládneš!
Na co nemáš, na to se vybodni!

Na horské stezce zlatého orla
Pohupují se nachové zvonce květů
Smrtelně jedovatého rulíku, halucinogenu.

"Já nedozrálá bledězelená tykev,
Co si mám počít?"

"Posaď se vně své mysli!
Vzlétni a nech mozek dole!
Svět je pouhý sen, klidně zešil!"

Kdo mi snědl výhonky šťovíku,
mé nejoblíbenější zeleniny
- opice, jelen, divočák nebo medvěd?

"Toužíš-li po lásce,
Vyplač se pod klenbou svého chodidla!
Když je ti skvěle,
Směj se na dně svého pupíku!"

Tam hřmí ticho v nebesích.
Tady sýkorka probleskne větvovím.

Je za pět minut věčnost.
Ahoj, jarní vánku,
Kdy se zase vrátíš?

Praha

Bylo nebylo
Byl jsem jednou brusičem skla v Praze.
Jmenoval jsem se
Rainer Maria Rilke.

Bylo nebylo
Byl jsem jednou houslistou v Praze.
Jmenoval jsem se
Franz Kafka.

Bylo nebylo
Byl jsem jednou zahradníkem v Praze.
Jmenoval jsem se
Karel Čapek.

Bylo nebylo
Byl jsem jednou sládkem v Praze.
Jmenoval jsem se
Nanao Sakaki.

Choď se zablácenýma nohama

Slyšíš-li špinavé řeči
umyj si uši.
Vidíš-li špatné věci
umyj si oči.
Máš-li nedobré myšlenky
umyj si srdce
a -
nech si bláto na nohách.


Životopis (2)

Narozen v prosté a chudé rodině
Vychodil jen obecnou školu
Postarat se sám o sebe se naučil ve čtrnácti
Přežil bouře, jednu za druhou:
Kulky, hlad i betonovou pustinu.

Denní strava: miska neloupané rýže, zelenina,
Rybky, trochu vody a spousta větru.
Radost mu dělají děti a ženy,
S rolníky, rybáři, tesaři a kováři
Sdílí krůpěje potu,
Kašle na mýdlo, šampóny,
Toaletní papír a noviny.

Teď i jindy
Rád saje zimolezový nektar,
Poletuje s vážkami a motýly,
Klábosí se střízlíky zimními,
Zpívá s kojoty,
Plave s velrybami
A objímá skály, v nichž spí dinosauři.

Cítí se jako doma mezi aljašskými ledovci,
V mexické poušti, v tasmánském pralese,
V údolí Dunaje, v mongolských stepích,
Na sopkách ostrova Hokkaidó
a na korálových útesech Okinawy.

A - jednoho slunečného letního jitra
Pěšky se tiše vytratí
A nezanechá po sobě ani stín.

Dál jen dál

Ohňová země...
Jižní pól...
Mt. Everest...
Měsíc...
Co dál?

"...hoši,
nejdříve si ukliďte ve svém pokoji!"

Tomelový ocet

Perlově modré podzimní nebe.
Suchý vítr z Mongolska.

Na sklonku odpoledne
trháme v kamarádově zahradě tomelové plody.
Děti se smějí, výskají.
Když stráně zaplanou podzimem
Sklízej plody
Odřízni špičku nožem
Omyj slupky vodou
Ulož je do kameninového hrnce
Pokryj lehkou dřevěnou deskou
A postav do teplého kouta.

Kolem prvního máje
- zalechtá tě v nose silná vůně!
Už to vykvasilo.
Zceď šťávu přes gázovou tkaninu.
Crčí tu perlivá tekutina - čistý přírodní ocet.
Ochutnej, raduj se a poděl se s kamarády.

Oblíbená pochoutka dlouhonosého horského skřítka Tengu
Mladý tomelový list
Bohatý na vitamín C
Lahodný usmažen v oleji
Lahodný usušen na čaj.

Tomelové plody sušené ve studeném podzimním větru
Hořký plod se promění ve sladký zákusek,
Hodí se k čajovému obřadu
Pro dlouhý život ve zdraví.

Pozdě v noci
Pochutnáváme si na zázvorových hlízách
Naložených v tomelovém octě,
Srkáme Awamori, rýžovou pálenku z Okinawy,
Zpíváme písně s bubnem a kytarou
Pomalu kloužeme do hloubi kameninového hrnce spánku
Abychom vyzráli jako ocet pro zítřejší den.

V příštím životě
Se staneme tomelovým hájem.

Životopis (1)

Mnoho je třeba udělat
Daleko víc je třeba
Nechat neudělané
Nic tedy na práci právě teď.
Jarní vítr
klouže
přes mou prázdnou tvář.

Ořechová stezka

Větrná stráň
Cestou nahoru zarostlou pěšinou
Dám se do sbírání ořechů.

Ořechy, jedlé kaštany, divoké víno...
Stezka ořechů, stezka hub...
Stezka zvěře, lidská stezka...
Stezka nakonec mizí v modru nebe.

Nahoře na louce
Otevřený květ přede mnou
Kdo jsi? Co jsi?
Neodpovídá

Nahlas ji volám jménem své milenky
Laskám ji špičkami prstů
Rád bych ji dal svoje ruce.

Teď má ruce, nohy a úsměvnou tvář
Náhle mne přeskočila
Prolétla pavučinou
A spadla: je to ořech.

Tak jsem tě přece dostal.

Hodinky

Tajfuny, záplavy spolu s nesmyslným vykořisťováním
neslyšné sesouvání půdy v našich horách
popíjím zmijí kořalku
a naslouchám starcovu vyprávění
o našich vymřelých savčích sestrách:
o létající veverce, o vydře, o vodníkovi
a o babě Jaze.
mé oči zachytí podivnou lesklou černou věc
ovíjející se kolem starcova zápěstí.

číslicové hodinky.
bez ciferníku
bez minutové ručičky, bez hodinové ručičky, 1,2, 3...
1234567890123...

poslední dobou neustále neslyšné sesuvy půdy.
tajfuny, záplavy spolu s nesmyslným vykořisťováním v Japonsku
války, masakry spolu s nesmyslným vykořisťováním ve světě
právě teď budoucí ledovec naplňuje všechna údolí světa
škrábnitími zázraku miniaturního počítače.

plat, nájem, měsíční splátky, daně, dluhy, pokuty,
krevní tlak, tep, životní pojistka, úmrtní pojistka,
nájemné na hřbitově pro domácí zvířata, poznávací značka,
poštovní směrovací číslo, telefonní číslo, číslo pasu...

číslicové hodinky.
bez ciferníku
bez minutové ručičky, bez hodinové ručičky,
bez očí, bez nosu, bez uší
neslyšné, neustálé sesuvy půdy, 1, 2, 3 ...
1234567890123...

budoucí ledovec teď naplňuje
všechna údolí světa škrábnutími číslic
ovíjejících se kolem zápěstí Vzpřímeného, Číslicového člověka
podivná, lesklá, černá škrábnutí.

s rychle zapadajícím podzimním sluncem
prodírám se spletitou roklinou
sleduje zářivé třásně narůžovělých divokých květů podobných majákům
spěchám zpět ke své staré chalupě.

za karmínové záře zapadajícího slunce
usmrkaný chlapec, jeho máma a já
jíme horské krystalové hodinky, plody akebi
i se semeny
i s věčností.

Peníze

Hračky, Krev, Pot
Sůl, Hnůj, Peníze, Návnada
Číslo, Oblázky, Hvězdný prach.

Hračky pro děti
Krev pro chudého
Pot pro dělníka
Sůl pro rybáře
Hnůj pro sedláka
Peníze pro snoba
Návnada pro chamtivce
Číslo pro boháče
Oblázky pro hlemýždě
Hvězdný prach pro anděla.

Hvězdný prach, Oblázky, Číslo
Návnada, Peníze, Hnůj, Sůl
Pot, Krev, Hračky