(*1967) - česká básnířka, pořadatelka a kurátorka výstav
výtvarného umění a fotografií a nepravidelně i literárních večerů.
Žije v Praze. Svou poezii prezentuje na autorských čteních a na svém
facebookovém profilu. V listopadu 2015 jí vyšla básnická sbírka Vzhůru nohama. Nové básně prezentovala ve společném almanachu Noc plná žen z roku 2018.
"Píšu proto, abych se vyjádřila a dala tomu, co cítím, výraz. Pokud se
mi to podaří, jsem asi pět minut spokojená"
je básnířka, překladatelka, anglistka a bohemistka na volné noze. Po bohatém pedagogickém působení na různých školách, vč. anglistiky Masarykovy univerzity, zvolila klid a mír svobodného povolání.
Rodačka ze Slovácka, dětstvím Hanačka, od sedmi let Brňanka, srdcem Australanka, oblibuje také Maltu.
V rozmezí 20let vydala 5 básnických sbírek, které vyšly v nakladatelství Host (prvotina Africké bubínky lásky, 2000), v nakladatelství Větrné mlýny (Bleděmodré usínání, 2001, Dokud nás sny nerozdělí, 2004) a Čintámani (Něžná lavina, 2009 a také její zatím poslední sbírka Láska beze slov/Beyond Words, 2020).
Jedná se o česko-anglický výbor z jejích básní, kde jsou uvedeny, kromě anglických překladů, také ochutnávky z francouzštiny, italštiny a španělštiny. První křest Lásky beze slov/Beyond Words byl v lednu 2020 v australském Adelaide, a po brněnském uvedení v červenci 2020 následoval letos v září několikrát kovidově odložený křest v Forsu v Jižní Francii, odkud je ilustrátorka sbírky Susanne Courault.
Verše Aleny Riedlové Slepičkové byly přeloženy do sedmi jazyků, byly publikovány v časopisech a antologiích v České republice, Austrálii a USA, kde má rovněž básnická čtení.
Spolu s Pavlem Herotem a Milanem Erbenem založila volné básnické seskupení Brno-Praha, které sdružuje autory obou hlavních měst, a v květnu letošního roku 2024 zaznamenalo už 21. výročí působení:)
V Austrálii (Adelaide) je členkou básnické skupiny Friendly Street. Spolupracovala opakovaně s University of Adelaide v Jižní Austrálii při výuce australské literatury a semináře tvůrčího psaní. V americké Iowě vyučovala češtinu na univerzitě v Cedar Rapids.V srpnu příštího roku 2025 bude hostem spisovatelského festivalu v maltské Vallettě.
Říjen 2024
(*1973) alias Román Douděra je básník z Uhříněvsi, za jehož tvorbou nalezneme tyto knižní publikace: Posmrtný život mouchy (2006), Jakýpacopa (2008), Totok etudy (2009), Hory na hurá (2011), Veřejný hudlant/Horizont událostí (2014), Principálka (2017), Případ nedopovězené slečny Y (2018) a Mlžný cirkus (2019) – vše v nakladatelství Pavel Mervart. Od roku 2009 spolupracuje s hudebníky Marcelem Bártou a Dorotou Barovou v hudebně-poetickém uskupení Varietní trio Konráda Kapitoly, či jako pravidelný host DoMa ensemble.
(*1.1.1923- †22.12.2008) Japonský básník a poutník, ekologický aktivista i souputník amerických beatniků. V roce 1963 za ním přijeli do Japonska Allen Ginsberg a Gary Snyder, později přijel on za nimi do USA, se Snyderem podnikl přednáškové turné po Austrálii, s Ginsbergem se v roce 1990 společně procházeli květnovou Prahou. Na univerzitě v Olomouci předsedal Nanao ekologickému shromáždění. Překladatel Jiří Wein se s Nanaem seznámil v Novém Mexiku v roce 1980, spřátelili se a jeho prostřednictvím přijel Nanao i do Československa. Ve Weinových překladech vyšly v roce 1990 Nanaovy básně v útlém svazku v nakladatelství Pražská imaginace. V roce 2002 připravilo nakladatelství Jitro nový výbor. Po dvaceti letech se v Čechách snad dočkáme nové knihy.
(*1977) hrnčíř, výtvarník a spisovatel. Momentálně provozuje svou hrnčířskou dílnu v areálu nádherného gotického hradu Pernštejna, kde předvádí točení na kopacím hrnčířském kruhu. Ve spolupráci s archeology teké vytváří repliky středověké keramiky. Výtvarně spolupracoval se skupinou Wakuum 15G, vystavoval keramické plastiky a vyzkoušel si i knižní ilustraci. Coby literát publikoval v řadě časopisů, psal sloupky do Deníku Referendum, vydal knihy Jede medička na sáňkách (Mezera, 2007), Matoucí encyklopedie (MLHOVINA, 2016) a Když si prdne myš... (MLHOVINA, 2023). Momentálně připravuje k vydání knihu próz o svém dětství s názvem Sídliště II. a účastní se několika dalších knižních projektů jako spoluautor. Na řadě knih v minulosti spolupracoval redakčně. Organizoval nejrůznější literární akce v Praze a na Vysočině. Věnuje se také nakladatelské činnosti v Nakladatelství MLHOVINA a provozuje Antikvariát MLHA ve Žďáře nad Sázavou. Bydlí na Vysočině a navzdory častým tvrzením Gaca Novomesského tam nepěstuje zemáky.
(*1975) Básník a prozaik (vlastním jménem Viktor Pípal) se narodil 8. dubna 1975 v Praze. Absolvoval Střední technicko-strojní školu, poté pracoval jako mechanik, sanitář, knihovník, vrátný. V letech 1998-2004 byl zaměstnaný jako asistent produkce v České televizi, v současné době korektor. Kromě poezie se věnuje i výtvarné tvorbě, zejména fotografii a koláži.
(*1959) Především malíř, který je ale i autorem mnoha esejí, básnické sbírky Shell, sérií textů Kyselá neděle a nekonečné divadelní hry Dva lidé žijící ve Světelném městě.
(*1972) Básník a prozaik Josef Straka se narodil v Jablonci nad Nisou. Vydal sedm básnických, nebo básnicko-prozaických knih. První v roce 1994, zatím poslední v roce 2018 s názvem Cizí země- kniha fragmentárních básnicko-prozaických textů subjektivně se vracejících k atmosféře devadesátých a nultých let. Vyšly mu též dvě knihy v zahraničí. V Rumunsku výbor z jeho čtyř sbírek pod názvem Hotel Bristol a v Německu pak překlad páté knihy Kostel v mlze- Kirche im Nebel. Zúčastnil se mnoha domácích i zahraničních literárních festivalů a své texty četl například v Mexiku, Řecku, Německu, Rumunsku či Moldavsku. V roce 2018 byl hostem významného literárního festivalu Struga Poetry Evenings v Makedonii.
(*1975) Narozen ve Slaném, za tuhé Normalizace, květnové dítě, Blíženec. K poezii ho to táhlo už na základní škole, kde recitoval na různých soutěžích (vč.Puškinova památníku, který s Puškinem neměl absolutně nic společného:-) ) Po vyučení a prvních pracovních pokusech zakládá beatovou kapelu Applause, se kterou sporadicky vystupuje dodnes, hlavně ve Slaném a okolí. Přes svého, bohužel již nežijícího dědečka se dostal ke sbírkám kroměřížské básnířky a nevlastní babičky Svatky Mášové. Učarovaly mu a některé z nich zhudebnil a začal hrát sám, nebo v duetu s houslistou Michalem Skalickým na různých literárních večerech. Těch pomalu přibývalo a tak začal zkoušet psát básně vlastní. Toto snažení vyvrcholilo sbírkami: Diagnóza: Blíženec (2014, samizdat), X - tý křížek (2015,samizdat), Paradoxy vraha motýlů /Zloděj miniatur (2018, Česká moře) a nyní pracuje na další s názvem Žiju...
(*1963) - absolvovala Pedagogickou fakultu. UK, dále pak také Konzervatoř Jaroslava Ježka - obor tvorba textu a scénáře /ateliér Jiřího Suchého/ . Vystudovala DAMU u profesora Ivana Vyskočila obor: Herectví , pedagogika a autorská tvorba. V letech 1994-98 v angažmá Divadla na zábradlí jako herečka.