Nacházíte se na stránce: E-publikace / Almanach Poetry Batttle 2015

Almanach Poetry Batttle 2015

Titulka almanachu Poetry Batttle 2015

Popisovat, ve které hospodě myšlenka básnické bitvy vznikla, zde není a priori, nicméně bylo to půldruhého měsíce před akcí a to blízko smíchovského Anděla po jedné zkoušce divadelního spolku Au! V této invazivně vypjaté době, kdy lidstvo samo sebe ohrožuje, terorizuje, zotročuje a neustále napodobuje dávné příčiny k pocitu, že lidský život je vlastně jen neštěstí, tak v této barbarské době je tato malá bitva pouhou molekulou času dvouhodinového rozptýlení.

Budu psát ze svého pohledu jednoho z organizátorů, i když jsem se zúčastnil jako soutěžící. Jde pouze o zachycení momentu, stejně jako fotografie.    Ano, je to cítit samožerstvím: vlastní soutěž, vlastní účast a teď ještě vlastní reportáž a vlastní poplácání se po vlastním rameni! Dalo by se namítnout, že jak se říká - pomocnou ruku najdeš na konci své paže, ale byla to jakási “týmová zábava” a též první pokus, když už jsme si s přáteli založili spolek nezávislých umělců, co takhle zorganizovat battle?

   Jednoduchost a přímočarost Slamu, na kterou jsme samozřejmě vzpomněli, nám pomohla a sám považuji skutečné slamery za básníky přítomnosti.

   Ani ne týden před akcí jsem si uvědomil, že porota jako u slamu by nemusela být vůbec korektní, vzhledem kolik lidí na naše večírky (mimo Petřína) chodí. A tak jsem začal shánět porotu fundovanější. Vyvstala otázka, kdo je nejlepší současný básník?

Můžeme třebas nahlédnout do ročníkové antologie Nejlepší české básně nakladatelství Host, ale mi hledáme básníka živého, tepajícího rytmem přítomnosti. Kolik jen jmen se dá najít na internetu - zkuste si to sami a zjistíte, že legendy jsou tu stále s námi. Nicméně čas tlačí a je třeba jednat přímo - tedy nejrychleji telefonicky. Z výčtu zajímavých jmen uvedu jen, že Bohdan Bláhovec se v tu dobu ženil, Ester Kočičková to nebrala a Bio Masha nevěděla kam dřív skočit. A tak si v této rychlovarné konvici nechali uvařit kávu: Jaroslav Pížl, jehož sugestivního projevu jsem se zúčastnil před pár lety ve Viole, Alice Prajzentová z H-aluze, kterou mi doporučil Tomáš Míka a Filip Menzel aka Mrkáček - někdejší dětská filmová hvězda, jehož projevy by vydaly na knihu plnou historek.

   Večírek začal přesně v 18h a lidé se začali konečně trousit. Že by opravdoví básníci chodili pozdě? Nelze to takhle hodnotit, vždyť Aleš Misař ostřílený poet z Nymburka si jen spletl Řetězovou ulici s Řeznickou. Registrace battlistů probíhala přes web a brali jsme to závazně, leč bohužel se někteří ani neomluvili. Po akademické půlhodince jsme došli k číslu 12. Tedy i se mnou 12 soutěžících, původně jsem chtěl být v porotě, nebo měřit čas, či jinak být platný, ale rozkaz zněl jasně - vyrovnávat počet, aby vůbec battle byl možný. Asi se to mělo jmenovat Duel, ale to už je výmluvný film od Spielberga (doporučuji). V úvodu i později nám zpíval a hrál na kytaru Naska JJ, jež má na svou významnost velmi krutě málo fotek, že jsme na plakát tu kytaru k němu museli vykouzlit Photoshopem.

   Moderování se osobitě ujal Tomáš Pospíšil (Gasston), jehož herecká zkušenost nás příjemně provázela po bitevním poli. Losování proběhlo pod šťastnou rukou výtvarnice Hanky Lávy. Pak zazněl gong Luboše Jeřábka, který se též postaral o velice povedený “putovní pohár” - jako starý mikrofon z první republiky. První battle zahájil V.S.Šantroch - trochu muzikant, trochu komediant, trochu programátor, trochu grafoman, trochu magor, jak o sobě píše na svém blogu - v souboji s V. Dumkovou prozaickou členkou literární skupiny 26. Renesanční ženě - malířce M. Francové padl los na mě. Vzal jsem svůj poslední text v doufání, že tím nic nezkazím, ale zjistil jsem, že mi nejde číst své texty ledabyle.  Dále s E.M.Zítkovou výtvarnicí a fotografkou jejíž fotky povzbuzují někdy až paradoxní svět internetu, se dala do křížku Z. Malaníková - textařka a  prozaička čerstvě přijatá do obce spisovatelů. Následoval A. Misař s grafikem a fotografem J. M. Čiverným, a to oba zcela z paměti. Básník Ticho, jemuž v žilách koluje vesmír a v srdci tepe squat se zcela po svém utkal s nemilosrdnou života látkou D. Kühnmunda alias Jima. První kolo uzavřel duel A. Nezbedové-malířky a dramatičky s vylosovanou  A. Kaczmarskou - PL/CZ spisovatelkou a výtvarnicí - obě též fotografií se zabývajíce.

Pro nemoc, či z jiných důvodů se nezúčastnili tito bojovníci: H. Haller, S. Lam, A. Aburh, L. Ottová, D. Pillow a M. Sumerauer.

Umístění ve “čtvrtfinále” je již patrné z obrázku pavouka. Nejtěžší úlohu měla samozřejmě porota, která se radila v přestávkách odděleně na dvorku. Teď koukám na jejich poznámky a jsou tu u jmen pouze znaménka plus, mínus a křížky. Asi jako každý života běh - nahoru - dolů a na závěr křížek…... Po malé pauze dostal večer rychlý spád a texty, které zde zazněly, máte nyní možnost si přečíst. Nutno poznamenat, že text V. Dumkové vznikl těsně před zahájením bitvy, poněvadž se původně nechtěla zúčastnit i naštěstí byla publikem povzbuzena k utkání se v souboji, jehož byly inspirací i Básnické turnaje, kdysi pořádané básníkem Ticho. Vítězkou se zcela zaslouženě stala Emili Zítková za svůj projev, za své myšlenky a za svou poezii, kterou ten večer předala dál. Děkujeme Všem, kteří měli odvahu do této bitvy vstoupit.

E-publikaci si můžete hned stáhnut: almanach-poetry-batttle-2015.epub,
případně rovnou online prohlédnout